Mikulovsko

Kliknutím na mapu ji zvětšíte.

Mikulovsko je regionem mnoha tváří a skvělých zážitků. Je to především malebnost krajiny a přírodní krásy Pálavy, které lákají k výletům do okolí Mikulova. Je to místo, kde krajina sálá nejen sluncem, ale i bohatou historií. Můžete tak stanout na místech, kde před dávnými lety žili lovci mamutů a tvořili Věstonickou Venuši nebo poznat podobu legionářského tábora císaře Marka Aurelia.

Přirozeným centrem regionu je město Mikulov. Historie se tu prolíná s přítomností, starobylé památky s moderní architekturou a víno se snoubí s tradiční kuchyní. Silná vinařská tradice je předávaná z pokolení na pokolení a odráží se v každodenním životě místních lidí. To vše je obohaceno o nezapomenutelné kulturní zážitky.

Slunce, voda, víno i rybaření je vše, co potřebujete k ideální dovolené. Osvěžení v parném létě vám poskytnou místní koupaliště. Kdo dává přednost přírodnímu koupání, se určitě vypraví na Novomlýnské nádrže, které nabízí dostatek využití pro koupání a jsou vyhlášeným místem vodních sportů.

Přijeďte si zažít Mikulovsko!

Víno vás na Mikulovsku provází na každém kroku po celý rok. Vinaři vás zvou již od jara na výstavy, košty vín a oblíbené otevřené vinné sklepy. Příznivci cyklistiky mohou projíždět úseky vinařských stezek a cyklostezek. Provedou vás nádhernou krajinou celého regionu, okolím Mikulova, kolem svahů Pálavy až ke břehům Novomlýnských nádrží. Na 80 km kilometrech Mikulovské vinařské stezky poznáte zdejší hrady, zámky, muzea, přírodních zajímavostí a samozřejmě víno, vinohrady a vinné sklepy. Vinařská naučná stezka Mikulov je tematickou stezkou, která vás seznámí s vinařskou historií oblasti pod Pálavou. Mikulovskem vás také provede 37 km dlouhý cyklistický okruh Stará hora. Jeho součástí je 3,5 km dlouhá stejnojmenná naučná stezka, která prochází vinicemi a seznámí vás s historií i pěstování vinné révy ve vinařské obci Novosedly. Poznáte kraj vína v celé jeho jedinečnosti, a to s lidmi, pro které není výroba výborného vína práce, ale poslání.

Přehled rozmanitých možností, které vám tento region nabízí, najdete na www.infomikulovsko.cz a www.mikulovskoregion.cz.

Mikulovská vinařská stezka

Je součástí rozlehlé sítě Moravské vinařské stezky, která provází malebnou moravskou krajinou cyklisty, in-line bruslaře, vodáky i jezdce na koních. Zájemcům ukáže nejen kouzlo rozlehlých vinohradů a zajímavé přírodní a historické památky, ale zavede je i do sklepních uliček.

Na své cestě můžete narazit na mnoho doprovodných akcí od koštů přes vinařské slavnosti až po lidová taneční vystoupení. Poznáte kraj vína v celé jeho jedinečnosti, a to i s lidmi, pro které není výroba výborného vína práce, ale poslání.

Mikulovská vinařská stezka vám ukáže to nejzajímavější na trase:

Valtice – Úvaly – Sedlec – Mikulov – Nový Přerov – Novosedly – Brod nad Dyjí – Pasohlávky – Ivaň – Strachotín – Dolní Věstonice – Pavlov – Bulhary – Lednice

Podrobnější informace s kompletní sítí stezek najdete na www.vinarske.stezky.cz.

Terroir a specifika půdy

„... jedinečnost konkrétní vinice a výjimečnost polohy.“

Vliv klimatických a půdních podmínek na kvalitu vína.

S pojmem terroir stále častěji pracují vinaři a stále více jej vyhledávají i zákazníci. Filozofie důrazu na terroir odkazuje na jedinečnost konkrétní vinice a výjimečnost polohy, která kráčí ruku v ruce s originálním původem vín.

Pálava, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí jako nejzápadnější výspa Karpat. Její vápencové skály sem zavleklo třetihorní alpinské vrásnění pravděpodobně z oblasti Malých Karpat jako příkrov, který překryl mladší třetihorní sedimenty. Pro pěstování révy vinné představuje Pálava jedinečné místo vinorodé severopanonské nížiny, kde je členitější a vrchovinský terén velmi vzácný. Teplé a suché klima ovlivňují kontinentální vlivy od východu a současně mediteránní podnebí z jihu. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje vápenných spraší vzniklých jako sedimenty poslední doby ledové doprovázené staršími vápenitými jíly.

V jižní části mikulovské podoblasti panuje větší rozmanitost, na Valticku, v okolí Drnholce, Dolních Dunajovic, Dobrého Pole či Březí tvoří spodní horizonty štěrky a písky, které překrývají jílovité sedimenty. Novosedleské vrchy táhnoucí se od Nového Přerova až do Brodu nad Dyjí jsou tvořeny sedimenty vápenitých štěrků a jílů usazených v třetihorním moři zvaném baden, následně částečně překrytých navátými sprašemi. Právě odtud z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd čerpá vinná réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Dává tak vzniknout vínům se zcela jiným charakterem než v jiných podoblastech.

Mikulovská vinařská podoblast

„... římští legionáři tehdy pod Pálavou založili první vinice.“

Mikulovská vinařská podoblast leží ve vinařské oblasti Morava a je tvořená částí území okresu Břeclav a okresu Brno-venkov. Vlastní plocha vinic činí cca 4750 ha. Tato podoblast vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb. Mikulovský bioregion zabírá Mikulovskou pahorkatinu s vápenitými půdami v okolí Svatého kopečku a Pálavy, Novosedelskými a Dunajovické vrchy, a Valtickou pahorkatinu s mohutnými návějemi spraší. Podnebí tu je velmi teplé a suché. K největším vinařským obcím patří Valtice, Novosedly, Mikulov, Dolní Dunajovice, Sedlec u Mikulova, Brod nad Dyjí, Popice, Pavlov.

Bílé odrůdy tu jsou vysázeny na podstatně větší ploše vinic a výrazně tu převažuje Ryzlink vlašský. K němu se druží tradičně Veltlínské zelené. Mimořádnou kvalitu má i zdejší Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Severně od Pálavy se dobře daří odrůdám Ryzlink rýnský, Tramín červený, Pálava a Aurelius. Další nejvíce pěstované odrůdy: Sauvignon, Müller Thurgau, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Frankovka, Neuburské a Sylvánské zelené. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidávají další odrůdy typické pro Mikulovsko – Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlink rýnský, Tramín a Pálava, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné podobně jako odrůda Aurelius.

Z modrých odrůd tu jsou nejvíce zastoupeny Rulandské modré, Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. V poslední době se ve větší míře vysazuje Merlot a Cabernet Sauvignon. Co do rozlohy je největší vinařskou oblastí v České republice. První zmínky o pěstování vinné révy pocházejí z okolí Pálavy, z dob římských válek, kdy zde legie Marka Aurelia měla předsunutou vojenskou stanici. Přirozeným centrem mikulovské podoblasti je starobylé vinařské město Mikulov, malebně rozložené kolem historického zámku, sevřené vápencovými bradly. Magii tohoto místa umocňuje Svatý kopeček s poutní kaplí sv. Šebestiána, jenž byl vyhlášen národní kulturní památkou. Mikulovský zámek je důkazem dlouhé historie moravského vinařství a je zde umístěna stálá vinařská expozice Víno napříč staletími, která velmi poutavě informuje o pěstování révy a vinařství od počátku věků až do současnosti. Dalším významným vinařským městem jsou Valtice. Už v roce 1873 zde byla založena Střední vinařská škola s velkou vinařskou tradicí. V areálu valtického zámku má sídlo i největší český pěstitel Vinné sklepy Valtice. V zámeckém sklepu z roku 1430 se skladuje 600 tisíc litrů nejkvalitnějšího vína. Zdejší podloží je složeno z vápenitých jílů, písků a spraší. Mezi Valticemi a Lednicí se rozprostírá Lednicko-valtický areál, památka světového kulturního dědictví UNESCO.

Od historie k současnosti

Na místě zvaném Hradisko u bývalého Mušova objevili v minulém století archeologové pozůstatky římského vojenského tábora z 3. století našeho letopočtu. Římští legionáři tehdy pod Pálavou založili první vinice; ze zdravotních důvodů totiž pili vodu smíchanou s vínem a nechtěli být odkázáni na dovoz vín ze své vlasti.

Vinařství na Moravě se rozšířilo v dobách Velkomoravské říše a první opravdu věrohodné doklady o rozvinutém pěstování révy vinné na Mikulovsku na přelomu prvního a druhého tisíciletí máme z archeologických nálezů slovanského osídlení. Například z hradiska Vysoká zahrada u Dolních Věstonic. K největšímu rozvoji vinařství v kraji došlo po roce 1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů. Obchod s vínem byl zdrojem příjmů šlechty a měšťanů a mnoho obcí si díky výrobě vína vydobylo významné ekonomické postavení. Jmenujme například obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov a Perná. Významnou úlohu ve vývoji vinařství na Moravě a Mikulovsku obzvlášť sehráli novokřtěnci, kteří do kraje přišli z oblasti dnešního Švýcarska v 16. století a spolu s nimi údajně i odrůda Sauvignon, ale především moderní postupy ve vinohradnictví a vinařství. Mikulov byl jejich první zastávkou a místem, kde získali azyl. Bratrský dvůr se v Mikulově nacházel na tehdejším předměstí zvané Kamenný řádek na úpatí Svatého kopečku. Zde měli také své vinice a ovocné zahrady, které se táhly až k Mariánskému mlýnu, dnešnímu vápencovému lomu.

Mezi dobovými listinami, pečetěmi, horenskými řády a privilegii mají své místo i překrásné kolorované mapy katastrů vinařských obci a viničních tratí. Historickou raritou je přehledná mapa mikulovského panství s vinicemi z roku 1802. Podobně se dochovaly mapy polí a vinic v obci Perná či mapy vinic ve Strachotíně.

Celková aktuální výměra: 4 750 ha
Vinařské obce: 30
Vinařské tratě: 185